Září 2012

Jak být žena , aneb návod na spokojný a šťastný život nové generace

24. září 2012 v 12:00 | Nee. |  My Diary
Tumblr_matl344bfx1r5lq1ho1_500_large

Hodně dlouho jsem hledala návod ke šťastnému a spokojenému životu. Hledala jsem záminky k tomu ,proč já ho nemám a vymýšlela jsem si neskutečně zdlouhavý a v podstatě trapný řeči. V mým věku teprve objevu svět, svět se objevuje od začátku do konce našich životů , a proto by jsme se měli učit z chyb našich a ostatních , vyvarovat se dalším a díky ušetřenému času sebelítosti a momentální agresivitě k sobě samému najít štěstí života.
Každý má jiné štěstí . Definice štěstí není , nikdy nebyla a nikdy nebude. Pro někoho je štěstí krabička plná Máček , pro někoho jednička z matiky , pro někoho láska.
Já jsem se postupem času naučila vidět i v detailech štěstí a radovat se z maličkostí. Nejen z mých úspěchů,i úspěchů jiných. Svět je potom mnohem hezčí , krásně se o něm mluví, líp se na něj dívá a potom Vám najednou vyjde mnohem víc věcí než jste čekali. Našla jsem štěstí ve své lásce. Našla jsem v lásce sílu , krásu , důvěru , pochopení a takový ten cit ,co potřebuje každá holka , která teda není profesí vyhazovačka a nevymlátí ostatním ''namakaným'' holkám zuby.Holka musí být především žena. Když tohle každá slečna pochopí a přestane se mluvit jako slovník sprostých slov , chodit oblečená neoblečená a ke klukům se nechovat jako ke kusu hadru , má téměř vyhráno. Pokud se vám poštěstí mít kluka a chcete si ho udržet, zvládnete to jedině tak , že se budete chovat jako křehká dívka , někdy jako sexuální časová bomba a někdy jako rozumná žena. Být svá a nic nepředstírat. Pokud jsi ale právě ta sprostá vyhazovačka , pak být svá se nevyplácí..

Je 12:35,napořád.

23. září 2012 v 22:33 | Niki*^ |  My Diary
661301927_large


Je 12:35 , sedím na lavičce a hypnotizuju nejrobusnější výplod přírody , strom. Přemýšlím , co na hodině matiky právě probírají a taky přemýšlím , proč tu vlastně jsem. S termoskou plnou studeného čaje a nedojezenou bagetou se trousím po městě a sleduju kolemjdoucí stejně pečlivě , jako oni mě. Ty pohledy , jako že nejsem hodná holka a co tu v tuhle hodinu vůbec dělám tady na náměstí ignoruju a slušně se tím i bavím , vnitřně. Na povrch vypadám jako slečna z ciziny , co se tu někde zapomněla a neví kde má zaparkovat.
Moje taška , naplněná vším co zrovna nepotřebuju se mi plete pod nohy, což mě znervózňuje víc než to , že právě zameškávám další hodinu a nejspíš z toho budu mít další problém.Pořád mi nic nedochází , pořád se necítím špatně. Necítím nic. Cítím jen chlad , co jde přes moji tenkou mikinu a ten smrad , co se táhne od bezdomovce a jeho krabičky cigaret , kterou potřebuje víc , než jídlo a domov.
Po dlouhých minutách , které byli ve skutečnosti hodiny , mě napadají dost podivný myšlenky. Jak vznikl tenhle život. Proč jsem se narodila zrovna do téhle doby. Jestli mám nějaké poslání.
Jsem blázen.

Hey boy;)

13. září 2012 v 21:27 | Niki*^ |  My Diary
Tumblr_maaxqxjj0d1rfocypo1_500_large
Like this week.

Mám se skvěle , užívám si můj život jak jen to jde. To jsi asi nechtěla slyšet , že? To je mi líto.Tebe.


Jak se máte všichni , můj blogový život skoro nežije , protože furt něco mám , chvilky kdy se nudím a nebo mám čas jsou čím dál tím kratší a ty většinou prospím takže.. Takže tak. Škola peckovní , usínám v každé hodině a maluju a maluju. Všichni se v naší třídě máme dobře , srandy je kolikrát víc než dost , jsme prostě vzorová třída a všichni by jsme udělali přímačky z vtipu , kalbiček a sexuálních praktik.V kroužku nadrženosti je 100% docházka. Ehm , nepochopíte pokud nezažijete ;)

Mějte se krásně , ozvu se .

Nee^^


Školička

4. září 2012 v 21:57 | Niki*^ |  My Diary
Začal můj těžkej týden , rok. Devítka je část základky ,která je podle všeho nejlepší a jak se zdá , naplňuje to rčení ''ze všeho nejlepší'' všechno co si představuju. To , že se učíme mě nějak nerozhodilo , hodně lidí z toho byli úplně zděšení , což je trošku vtipný , chodíme tam kvůli učení , no měl by to být ten důvod , neříkám, že se tím řídím já a všichni ostatní.577052_435575779818018_335991296_n_large
Změny jsou a byli. Začli už dřív, ale já jsem je pocítila až teď. Nějak jsem nepředpokládala , že můj kluk bude zároveň i můj nejlepší kámoš, kterýmu budu chtít říct vše hned jako prvnímu. Nevadí mi to , jen se koukám co udělá velká láska. :))

A jak se vy moc divíte škole/ jak moc ji nenávidíte..?

Btw. téma týdne mě trochu rozesmálo , mám chuť na to něco napsat, ehm.

Tafrob- Vzpomínky na včerejšek