Né každý ví ,že máma se musí poslouchat část 2.

31. prosince 2011 v 21:03 | Niki*^ |  Příběhy



Bezmocně jsem ležela v kaluži strachu, kterou by ostatní mohli nazývat také krev. Ležela jsem a brečela. Slzy mě topily v tůni smutku. Najednou jsem slyšela kroky. Rychle jsem se posadila. Co teď? Co budu dělat? Bože můj , pomoc!.
Kroky byli těžké a pomalé. Až nekonečné , zdáli se mi. Deptalo mě jak jsou dlouhé , tak blízko a přitom tak daleko. Už jsem to chtěla mít z krku. Všechny emoce se ve mě prali. Ty negativní , jako je strach , smutek , bezmoc , žal , bolest a paranoidita. Těch pozitivních bylo velmi málo. Byla to hlavně nedočkavost a zvědavost , co tu vlastně dělám. V hlavě mi křičela jedna otázka. Proč?!
Když už jsem slyšela kroky hodně hlasitě a zřetelně , snažila jsem se zachovat klid. Ty kroky byli hrozně zvláštní. Takové kulhavé , nehorázně těžké. Hlava se mi točila. Všechno sem viděla rozmazeně, skrz slzy sem nic neviděla. Nakonec se klika začala pomalu projevovat. Hýbal s ní hodně pomalu , hrozně vrzala. Nesnesitelné mučení. Dveře se otevírali a už sem viděla i schody. Slyšela jsem tichounké zasténání. A už jsem ho viděla.
Ano , byl to muž. Starý, hodně. Na sobě měl košili, bílou s šedými čtverečkym kterou zdobily kapky krve. Tohle si mohl návrhář odpustit , myslím ty kapky krve. Ikdyž jsem dobře věděla , že kapky si navrhoval sám a já jsem byla jeho švadlena.
Kalhoty měl béžové. Ani tu si neodpustil krvavý desing. Měl hůl ,zlatou. Nevím , jestli byla doopravdy zlatá , ale vypadala tak.
Bála jsem se podívat nahoru. Na jeho tvář. Stejně jsem se koukla a nasměrovala jsem svoji hlavu na jeho obličej. Usmíval se. Jeho široký usměv mě děsil. Rychle jsem sebou cukla. Jeho oči byli zlé.Zelené a zlé.
Přistoupil ke mě. Pořád se usmíval. Jako klauni , kterých jsem se odmalička bála. Přešmikl tlustý řetez a natáhl ruku ke mě. Cukla jsem sebou. Mám možnost utéct. Rychle jsem vstala a namířila si to ke schodům. Nestihla jsem. Chytil mě za ruku a prudce se mnou škubl. Slítla jsem na zem. Nastala chvilka dlouhého očního kontaktu. Najednou na mě zařval ať si stoupnu. Opatrně jsem si stoupla a on si mě začal prohlížet. A co víc. Začal i mluvit.

,,Tyhle šaty ti sluší . Víc by ti ale slušeli kdyby si je neměla zlatíčko" řekl a začal se chrochtavě smát. Smála bych se tomu , nebýt v tak špatné situaci. ,, Ty asi nevíš co se stalo , nic si nepamatuješ ty chudinko" pohrdal nademnou. Šahal mi na vlasy , hladil mě po tváři. Tahal mě za vlasy. Po tváři se mi kutálela slza a on pokračoval. ,, Byla si tam s nějakým klukem. Měl černé vlasy. Byl ošklivý. " křičel. Já si vduchu vzpomínala na mého kluka. ,, Byli jste v klubu . Jsme byli v klubu , upřesním to. Ty jsi pila , tančila. Já stál a spokojeně na tebe koukal. Ale pila si hodně. Hodil sem ti do pití takovou kouzelnou pilulku ,víš. Je kouzelná , malá ale dokáže zázraky. Šikulka moje" mazlil se se sáčkem plným prášků. Nechápala jsem co se to tady děje. ,, No a ty jsi tu moji šikulku malou vypila.Řádila si jak divá.Nic nevíš. Kluk vzdoroval. Klučina jeden mrňavej. Zbavili jsme se ho. Ale s tebou si kočičko pohrajem" usmál se. Vduchu jsem si řekla , že s tímhle úchylem nemám šanci.Panebože mami pomoc.Po dlouhém mlčení se stalo něco , čeho jsem se nejvíc obávala..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Interesting Lý<33 Interesting Lý<33 | Web | 31. prosince 2011 v 21:24 | Reagovat

uíí, žeru tě <3 a sem zvědavá jak ten tvujj SAW 7 dopadne ;D jakože už sem četla dál .. ale nevá :DD

2 crazygirlsmile crazygirlsmile | Web | 1. ledna 2012 v 12:34 | Reagovat

Taký. Těším se až mi zase pošleš něco dál :). Je to napínavý!! ^^

3 *Lella_Zee* *Lella_Zee* | E-mail | Web | 10. ledna 2012 v 22:53 | Reagovat

oh ♥

4 *Lella_Zee* *Lella_Zee* | E-mail | Web | 10. ledna 2012 v 22:54 | Reagovat

[3]: já víc nemám co dodat. ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama