Září 2011

Ve víru společnosti...

29. září 2011 v 19:58 | Niksí |  My Diary
# Viva bonito # | 7 фотографий
Hooj :))..

Dneska jsme byli na filharmonii . Bylo to ... no mě se to líbilo. Bylo to úžasný v tom , že jsem se těšila , že se konečně do školy vystrojí , a můžu si vzít šaty i bez těch kedů , co mají děcka. Taky jsem byla zvědavá co budou mít oblečeni ostatní. Naše třída jako jediná neměla jeans. Jeden kluk šel v jeans a v adidas mikině , měl flexu a tenisky. áha. Nevím , přijde mi to jako neslušnost a navíc , jednou by je nezabilo , kdyby si vzali něco slušnýho. Když sem přišla do školy , s překvapením se koukala. Bylo zajímavý vidět ostatní z jiného úhlu a celkem se mi to líbilo.

Když jsme byli tam , ty stěny byla celý pozlacený a pracovnice a šatnářky se na nás skoro až přehnaně usmívali. Líbilo se mi že mi říkají slečno , nevím připadám si dospělá . Ty pracovnice nám pomalu otevírali dveře i od záchodů a přemýšlela jsem jestli mi bude asistovat i na záchodě .

Samozřejmě jako obvykle , jsme si sedli úplně dozadu. Brali jsme to jako výhodu , budeme sii moct povídat , ale po koncertě nás učitel seřval že nám napíše poznámky. Nenapsal , muhehe...

btw. nálada se pořád nezlepšila .. bože ...


bez názvu.

27. září 2011 v 11:13 | Niksí |  My Diary

Shout It To The World

Někdy se člověk cití i v tom nejlidnatějším davu sám..

Někdo , by mohl říct že já nemám právo ani říkat větu cítím se sama. Mám okolo sebe hodně přátel , vážně hodně lidí. Ale to není všechno.. Když člověk potřebuje pomoct , málokdo ho pochopí. A to je přesně můj případ. Nečekám od té druhé osoby , nějakej psychologickej výklad o tom co bych měla udělat a jak se mám zachovat , to ne. Jen potřebuju pocit porozumění a pochopení. To , že mě ten druhý chápe je pro mě k nezaplacení , protože málokdo pochopí toho druhého myšlenky , city a činy. Ano , nějaká ta rada by se hodila.

Teď tak přemýšlím ... strašně mi vadí že na blogu si to může přečíst úplně kdokoli. To , že si to čte nějakej zhulenej , nadrženej a totálně debilní puberťák z naší "tak chytré a velmi vzdělané " školy , je trochu divný . Už jen to že umí vůbec číst , je trošku zarážející. Pokud se nad mýma článkama někdo baví , jen tak dál. Píšu to pro vás , takže mě nějak nevadí to že se řechtáte nad článkama , na kterých si zakládám. Muck na vás :** [FUCK!]

Týden změn je za mnou ...

25. září 2011 v 19:36 | Niksí |  My Diary
Chocklad<-- chtěla bych tak vypadat ;/ ...

Áhoj...

Ako sa máte ? .. Tenhle týden byl snad ten nejhorší v celým měsíci. Strašně moc se toho změnilo. Vadí mě to , ale co s tím mám dělat. Změna je život a život ovlivňuje čas. A čas nejde zastavit , ikdyž by jsme to moc chtěli. Čas nejde ani přetočit dopředu ani dozadu. Když se jednou zapne PLAY , tak je zapnutý play. A hotovo :D

Nevím čím to je , jestli se měním já , nebo lidi okolo mě , ale vidím svět jinak a jinak se v něm taky cítím. Není mi vůbec do smíchu. Áno , na Fb nebo někde jinde umí napsat smile každej...

Víte co já nikdy nedělám ? Nebrečím. Aspoň předevšema. Ano , párkrát se to nedá vydržet ale strašně se snažím nebrečet. Hodně to zadržovat, to mi celkem jde. Kolikrát slyším že jsem bezcitná protože i v těch nejhorších chvílích se směju nebo aspoň usmívám. Panebože , víte jak je to těžký ? Ale tohle , je jediná cesta jak se nerozbrečet. Musíte si to prostě trénovat no .. Zní to divně , trénovat si potlačování slz. Ale co...
Kupodivu tenhle týden sem .. brečela ? .. Dá se to tak říct. Už je toho i na mě příliš. Tenhle týden se zesralo i to co se zesrat ani nedalo. A to přineslo i to že sem celá taková jiná. Jo.. změnila sem se já i okolí. HA! .. Chtěli mě takovou jako teď sem ? Mají mě mít.. Hodněkrát sem slyšela , zůstaň takovou jakou jsi , prosím. A já jim budu pořád odpovídat a říkat jim že se jen přizpůsobuju okolí..


Nejkrásnější minuty ticha..

24. září 2011 v 21:26 | Niksí |  My Diary
Lykke: Foto


Kdo nechápe mlčení , nechápe ani slova

Ticho ...
Krásné to téma týdne <33 ..

Miluju ty večery , kdy usínám s písničkami v uších a vzpomínkami v hlavě. Už mě ani tak nebaví celovečení vysedávání na facebooku , s konverzací o ničem , nebo o tom jak se někdo má strašně špatně. Praskají mi uši , když slyším stěžovaní mých tak skvělých kamarádek. Dokážou mluvit opravdu hodiny o klucích a o tom jak jim napsal jo s pusinkou apodobně. Dívám se jim přímo do očí , ikdyž já to moc neumím. Prostě mi to nejde. Nevydržím to , ale snažím se. Ale to teď nebudu řešit. Takže , zadívám se jim přímo do očí a na uši si dám klapky. Prostě nevnímám jejich slova , jen se dívám do těch očí a zároveň sleduju rozpohybené rty co se rytmický otevírají a zavírají. Dívám se jak rozpačitě házejí rukama okolo sebe , div se neutrhnou. Můžete říct že je ignoruju , taky to dělám , ale to nemění nic na tom, že je mám ráda. Jen prostě nemůžu poslouchat jen jejich rádoby problémy. Nejde to. Já mám taky problémy , ale to oni neví. A proto ticho přímo miluju , a ráda ho uvítám. Zrovna dneska jsem měla úplně nejkrásnější ticho. Sedla jsem si na parapet okna , a dívala se ven do ulice. Naproti našemu baráku , stojí několik domů. V oknech to jen září od světélkující televize a od mohutného lustru. S pobavením se dívám na černobílé postavičky pohybující se v rozmazené místnosti plné světla. Hned naproti našeho baráku je zastávka. Na ni se taky dívám. Občas tam někdo stojí a já ho s velkým zájmem sleduju., co dělá a jeho pohyby prostě vše. Napadlo mě že sem vlastně jako jedna postava z jednoho hororu , jestli to znáte , Disturbia se to jmenuje. Tam se taky na lidi díval a sledoval je a pak je zavraždil . Ale , u mě tohle rozhodně nehrozí ;). Koukám na pouliční lampy , které mají mlhavý odraz . Dívám se na kostel , který krásně svítí a na temný les okolo něj.
Tak si tak sedím , v ruce horký , ovocný čaj , ze kterého se sladce line vůně pohody a bezpečí a mám zapálenou aromatickou svíčku. Dívám se na plamínky , které se hrlí v žlutooranžových barvách. Miluju pohled na ohěň. Vzbuzuje ve mě teplo , odpovědnost , ochranu a zázemí. Jen se tak dívám na svíčku a přemýšlím o životě. V hlavě mi hrají písničky a já se jemně pohybuju v rytmu hudby , kterou mám v hlavě a pomalu zavírám oči. Jako bych viděla rozřešení mého problémy , naprostou volnost a svobodu. Tahle slast pro mě nesmí nikdy skončit , říkám si. Miluju tyhle minuty ticha..




sereš na mě ? .. Seru na tebe :**

23. září 2011 v 20:41 | Niksí |  My Diary
beautyofphotographyxoHojte ..

Taky máte tak blbej den ? Spíš blbej týden ? .. Já teda jo..

Víte , jaký to je když vás kámošky ignorujou .. ? Mluví jen o sobě a svých "problémech" . Řeknu jendu vět o svých a hned ne á to nechci řešit nebo niki už to neřeš apod. Ani neví o co se jedná .. Zajímají ji jen její potřeby a já su ta opora. Ta co jí vždycky pořadí , co ji vyslechne a to je vše ? ...

Panebože ani nemám chuť psát. Je mi tak mizerně .. áchjo..


Music * Books * Cookies * Tea <33333

I´m barbie girl , in the barbie world , I´m plastic , it´s fantastic ... ájo :D

22. září 2011 v 17:32
welcome,Čaute ;D

Když se tak někdy zamyslím , teda spíš se nudím a přemýšlím nad věcma , řeknu si že bych chtěla vypadat jako ta Barbie v tom růžovým světě co je děsně plastická a nehorázně fantastická. Ta bloncka má všechno. Kena , kluka snů . Postavu , za kterou by některé vražddili. Má se prostě skvěle. Žije si ve světě luxusu , s několika kamarádek. Samozřejmě je děsně kamarádská , vzor všech malých holčiček , které chcou být aspoň trochu jako ona. Potkáte každou , typicky růžovou malou holčičku. Né , že by , i dřív nebyla růžová barva typicky pro holčičku ale stejně. Ještě ke všemu je ta "slečna dokonalá" B L O N D Ý N A :OOO Né , že by bloncky nebyli chytré , o tom žádná. Ale proč vždycky musí vyhrát blondýny ? .. Proč nemůžou být středem pozornosti brunetky. Nebo zrzky. A co černovlásky ? Když se tak podíváte , na dnešní filmy , vidíte tam samí bloncky , po kterých všichni šílí. Jsou strašně atraktivní a sexy .. jak která teda.

Být v tom dokonalým světě apoň chvilku .. co bych za to dala. Né , že bych nebyla v dobrým světě. Jen ona měla všechno , jen tak. A já se musm snažit jak debil a stejně to kolikrát ani nezískám. Je to k naštvání.
Nebyla bych růžová , jako ona. Mě teda nějak extra růžová nevadí. Ale třeba .. modrej pokoj. Nebo tmavě růžovej když už .. nebo fialkovej. Já v životě nebudu mít pokoj jakej chcu já. Mám pokoj se ségrou a to mě nehorázně štve. Nemáme vůbec čas , sama na sebe. Furt jsme s tou druhou. Kazí mě to hafo náladu ;/ ... Zrovna teď na mě ječí , prej můžu za její pětku . Ájo. Mamka ji v tom samozřejmě podporuje , nojo .
CHCI

BÝT

BARBIE! ...
jej hafo dobrej luxusní svět. <3

Bye , bye ;))**

"Fejsííík" muck :** , fuck !

18. září 2011 v 8:48 | Niksí |  My Diary
left with memories.Hooj..

Potom co jsem si přečetla mé kamarádky článek , jsem si řekla že bych mohla taky o tom "fejsííčku" něco napsat.
Začnu asi tím že je sociální síť , což všichni víte . Chce na ní být každej , repektive je na ní každej. Ten kdo ne , je šťastlivec. Já si zrušit FB nemůžu. Nevím co bych na tom netu dělala. Přemýšlela jsem , co jsem dělala před tím , když sem FB neměla. Hrála jsem hry , psalana blogách a tak různě. A není to tak dávno , Fb budu mít rok 27.září , bůh ví proč si to datum pamatuju. Na FB si každej a rád strašně zvykne
Je pět hodin odpoledne. Přišla jsem z lávek a mám v plánu si udělat úkoly a trochu se naučit. Stejně ale na chvilku jdu na comp.Zapnu net a otevře se mi FB . Jdu tam jen na chvilku. Podívám se na události a zprávy. Popřípadě přijmu přátelství pár lidem a čekuju jim profil , abych zjistila kdo to je , jestli je třeba neznám.Oni mi někdy napíšou . Jsou to někdy uplně normální lidi . Někdy trošku až moc xteenový. A někdy jsou to nadržený prasata. Hej nemám náladu pořád posílat odkaz na mojí kámošku , který by ti ho rozhodně vykouřila -> blokec , muck :** Aktualizuju Hlavní stránku. Lajknu a okomentuju statusy , fotky popřípadě videa. Napíšu pár lidem a chatuju. A znova a znova a prostě pořád aktualizuju hlavní stránku a pořád si píšu s lidma. Ale ne , já tam pořád sem , ikdyž se podívám na hodiny a je půl osmé. Řeknu si , tak už musíš jít , hej . Napišu im že jdu. Ale někdo mi řekne něco hafo zajímavýho a su tam furt. a takhle to je třeba do devíti. Pak mě mamka seřve a čumím na telku. Jdu spát v jedenáct s myslí že se aspoň trochu vyspím. Probudím se a narychlo dělám ukoly atd. Mamka mě seřve a nesmím chodit na compl. A kvůli čemu to je ? Kvůli mě! . Kvůli mý závisloti na Fb . Myslíte si že když píšu tenhle článek , tak si nepíšu s lidma na FB ? Tak to teda asi ne..

Jsem totiž gummi méďa <3

16. září 2011 v 20:38 | Niksí |  My Diary
bears, bright, colourful, gummi, gummi bears - inspiring picture on Favim.comHi ;))

Panebože vidíte to ?! .. Ty barvy , ta vůně a co potom chuť :) . Gimíci <333 Miláčkové jedni sladcí :D

Ano .. jsou to sice ( jenom ) sladkosti ale umí utěšit a nebo uklidnit. Já když su naštvaná tak jím .. tky to pak tak vypadá :D ..

Tenhle článek nebude nějak dlouhý , vlastně už končím. Jen sem se chtěla ozvat , žiju :D Teď nemám náladu ... blbý ZAS období .. Ale co mě rozveselí ? Hudba ... skype s dvouletým děckem ... sladkosti všeho druhu ... a .. to je vše :D

Páško <3

A už je to tady zase...

11. září 2011 v 19:50 | Najkhý |  My Diary
CIRCLE THE DRAIN

Hooj ;)) ..

Jak se máte ? . Zítra už je zase škola. Ten víkend tak nesnesitelně rychle utíká.Ani se mi nechce věřit že je zas neděle večer ( nové díly soukromých pastí ^^ :D ) a já si musím dělat úkoly do školy. Jediný co mám na školních dnech ráda , jsou večery. Na MTV dávají Jak to vidí Liz apod. ^^ .
Jinak dneska je , jak všichni víte , to obávané a tak dlouho diskutované datum 11. září. Pád new yorských dvojčat. Nechápu , jak můžou být lidi , kteří by jen tak narazili do věže plné lidí. A co potom ty lidi v těch letadlech.. Kdybych se já měla mstít každému za každou urážku bílej dům a přažskej hrad je na tísíckrát zbořenej. Ale já se zásadně nemstím. Vím , že by se mi to mohlo stokrát hůř vrátit.
Zítra propukne asi big shopping day <3 S kámoškou půjdem asi nakupovat šaty na filharmonii a ještě nějaký doplňky .. Moje šaty máte v celém článku ukázaný. Tak se kdyžtak kukněte ;) K tomu si koupím nějakej řetízek.. Ještě uvidím ;) .



No tak se tu mějte krásně ;) Doufám že vás nikdo neštve tak jako mě :D Bye , bye...


Růžové nadýchané mráčky ^^

10. září 2011 v 23:39 | Najkhý |  My Diary
☁ v tom všem chaosu, zjistili jsme, bezpečnostiAhoooj ^^

Cukrová vata ...

Už jen to slova se mi v puse tak sladce rozpoští , jako právě tak růžová a nadýchaná koule na papírové , nebo dřevěné tyčce.
Ano , nejsem fanoušek rodinných slavností , ani nějakých sešlostí s babičkama. A proč? Protože vždycky se mluví o tom jak neposloucháme rodiče a já si vyslechnu tísíce slov o tom jak mám doma vysávat , milióny vět o tom jak se mám učit a stovky příběhů z jejich životů. Když takhle čas plyne , rozhodnu se přemýšlet nad věcí , méně zatěžující můj mozek a více zatěžující moje srdce nebo žaludek. A proč vám to všechno vlastně vykládám ? Chtěla jsem se dopracovat k tomu , abych vám řekla že nejlepší rodinná sešlost je právě pouť. ^^ . Moje babičky , nejsou babičky jako ostatních dětí. Na co si děti ukáží , to mají. Babičky je rozmazlují. Já to takhle nemám. Nezažila jsem to. Nepotřebuju se doprošovat. Ale když jsou kolotoče ( jednou za rok) , nějaké ty peníze z nich vypadnou. Je to sice blbá stovka , maximálně dvě , ale aspoň něco. Vždycky si tu stovku vezmu , s tím nejkrásnějším a nejděkovnějším úsměvem , abych si nemusela vyslechnout to , jak nemají peníze.
Když takhle chodím , míjím lidi , kteří se s mojí rodinou všichni znají ( vesnice je vesnice žádnej New York) . " Jéé , to je pěkná dcera , ta vyrostla " .."Pamatuju si jak si byla malinká a hrála sis tady na hřišti". Tak tohle říkají ségře. Mě říkají " pane jo , ty si nám vyrostla do krásy. aha to si ty co je drzá na mamku , však babička říkala. víš musíš poslouchat .." blabla. Můj pohled je upřen na velké plyšové medvědy, prostě nevnímám okolí a vnímat nechci. Míjím prstýnky a nádhrdelníky se srdíčky a za mnou nebo předemnou se táhne moje rodina. Připadám si jako v Číně , a mám pro to dva důvody. První je , že je tam strašně moc lidí a druhý je , že tam prodávají levné oblečení. " to vám moc slušet" .. "menší číslo , máme , máme" .. "čtista padesát.. dobre čtizista padesát".... Jejich heslo je otravovat lidi do té doby , než si něco koupí. Míříme ke kolotočům ^^ Zbožňuju řetízkáč , určitě o něm něco napíšu. Autíčka.. ^^ Všechno tohle. Zvládnu tak dvě aktrakce maximálně a pak se musím přizpůsobit těm mladším. Sem totálně na nervy z toho , že tak krásnej den musím prosedět vedle babičky a kecat s důchodkyněma o nemocech a nebo sedět v hospodě a koukat , jak pijí ostatní pivo a vykřukují náhodné slova. *fňuk* . Někdy se prostě seberu a jdu pryč. Ale nejkrásnější stánek je právě ten nejchudší . S jednobarevným nápisem CUKROVÁ VATA . Vždycky si dám tu velkou , růžovou ^^ Panebože tu chuť ...
Ale sem úplně strašně moc ráda , protože se bude teď otevírat asi dva baráky od nás sámoška , takže tam budu chodit pro sladkosti. Třeba pro cukrovouu vatu v kelímku ^^ Sice to není ta vata z kolotočů ale stejně